Říši dinosaurů, její vznik, trvání,a dobu zániku máme již přibližně zmapovanou. Je zde však období mezi a příčina zániku této říše.
První dinosauři se vyvinuli před 230 miliony lety a po dobu více než 165 milionů vládli této planetě.
Po celou tu dobu probíhal vývoj od neohrabaných a nemotorných monster po vysoce specializované predátory, býložravce a nuance mezi nimi. Žili ve smečkách, starali se o mladé, někteří byli teplokrevní, měli sociální strukturu a, zřejmě, i sociální smýšlení.
Z těchto stupňů je již jen krůček k prvotní civilizaci. Civilizaci, která může, ale také nemusí mít znaky podobné naší, lidské.
65 milionů let od hromadného vymírání dinosaurů způsobilo, že nacházíme pouze fragmenty z toho, co se mohlo uchovat po této významné epoše v dějinách matky Země. Čas pracuje proti nám. Horotvorné pohyby, sopečné erupce, pohyb kontinentů, eroze, kosmické bombardování, záplavy, a další vesmírné a planetární nástroje pro recyklaci a obnovu oběhu hmoty v nekonečném oběhu recyklace.
Dinosauři měli 165 milionů let na vytvoření inteligentního života. A vzhledem k porovnání délky rozvoje lidské civilizace za posledních několik desítek tisíc let a délkou vlády dinosaurů je nesmysl a namyšlenost tvrdit, že lidstvo je první skutečně inteligentní formou života na Zemi.
Stejně jako život, je záhadný také zánik většiny druhů těchto obrů. Je mnoho teorií, jak se tomu stalo. Epidemie, sopečná erupce, meteorit ( jeden dopadl v době konce vlády dinosaurů do Mexického zálivu ), jejich gigantismus, válka mezi druhy, nebo degenerace.
Pro každou z těchto teorií je mnoho důkazů pro a minimálně stejné množství důkazů proti. Nejrozšířenější teorie je teorie o dopadu meteoritu. Jenže jak je možné, že v těchto vrstvách se nachází velni zvýšené množství na Zemi vzácného radioaktivního prvku iridia? Že by meteorit byl složen také z tohoto prvku? A jak je možné, že kostry dinosaurů v době vymírání vykazovaly znaky degenerace? Toto provází nedostatek potravy, radioaktivní ozáření a vyčerpání genofondu.
V době éry dinosaurů dosahovaly životní formy gigantických rozměrů. Toto se přičítá mnohem teplejšímu a vlhčímu klimatu. Také oceány byly teplejší. Ale poněkud se pozapomíná na atmosférický tlak.
Jde o to, že teplá voda váže méně plynu, než studená. Tudíž, pokud byly oceány teplejší, vázaly na sebe méně plynu, a ten způsobil i vyšší tlak atmosférický. A protože klima bylo teplejší, voda se více odpařovala a páry stoupaly do ovzduší. Z čehož zákonitě vyplívá, že byla větší plynná vrstva kolem naší planety. A také vlhčí. Proto také rostliny byly mnohem větší, sekundárně i býložravci a predátoři. Prostě na vše živé kladně působil dostatek vody v podobě tekuté i atmosférické vlhkosti. A protože atmosféra byla hustší a barometrický tlak vyšší, neměla fauna a flóra proč zůstávat u původních rozměrů. Proto byli dinosauři tací, jací byli.
Ba ani létající dinosauři nemuseli mít křídla jako dnešní ptáci a mohli být mnohem větší, než dnešní opeřenci. Měli se oč opřít. Tudíž žádné pobíhání proti větru nebo skoky se skal.
Po celoplanetární katastrofě oceány ochladly, stejně jako atmosféra. Vlhkost se pomalu vytrácela, stejně jak se počal vzduch vázat do oceánů. Posléze se tyto změny projevily. Klesal atmosférický tlak, teplota a vlhkost vzduchu. Začaly se tvořit pouště. Rapidně počal ubývat primární stupeň potravinového řetězce. A následky na sebe nenechaly dlouho čekat.
Co této katastrofě předcházelo, není dodnes přesně známo. Meteorit? Sopečná erupce? Sluneční erupce? Celoplanetární konflikt? Vyčerpání genofondu? Výbuch supernovy? Radioaktivní zamoření ( iridium v inkriminovaných vrstvách )? Někým způsobená nukleární zima? Planeta také mohla o část ovzduší přijít. Snad vlivem Měsíce, či kolizním průletem vesmírného tělesa. Tento průlet by také vyvolal značnou sopečnou činnost. Kdo ví. Doufejme, že se poučíme, a budeme se snažit všem těmto všem případným podmínkám pro vyhynutí lidstva čelit. Měly by se zvážit a prozkoumat všechny eventuality, vyvodit z nich závěry a poučit se.
Kdo se nedokáže poučit z minulosti a od jiných, dopadne špatně. Aby o nás za nějaký ten milion let také někdo nevedl sáhodlouhé diskuse co jsme byli zač a jak je možné, že jsme navzdory poměrně velké mozkovně za sebou zanechali jen díry ve skalách (atomové kryty).
Některým katastrofám zabránit zatím nemůžeme, některým již ano, některým můžeme předejít lze. A některé si můžeme přivodit sami. Za některými stojí sobecká touha jedinců po moci. Ti vědí, že po dobu od jejich nástupu na politickou scénu ke smrti uplyne dvacet až třicet let. Tuto dobu nějak zvládnou, nebo se uchýlí do nepoškozené části planety. A po smrti? Po nich potopa! Touha po moci je u mnohých silnější než cokoli.