Na světě je jen málo příkazů, které se tak striktně dodržují jako celibát služebníků Božích.
Tento příkaz je geniální tah nejvyšších církevních představitelů. Zaručuje neexistenci rodinných klanů, že na posty nejvyšší vystoupí ti nejschopnější a to, že nevznikne degenerace na nejvyšších postech.
Není výjimkou, že v královských rodech vznikají degenerativní změny (vždyť ani bájná Kleopatra nebyla prý zdaleka tak krásná, jak se o ní traduje). Historie ukazuje jak dopadne státní útvar, když po schopném otci na trůn nastoupí neschopný syn. O bratrovraždách a bratrovražedných bojích je v historii lidské civilizace napsáno knih nepočítaně.
Je také dokázáno, že mnoho dětí dokáže rozházet majetek svých rodičů v rekordním čase a navíc se zadluží.
Při vzdělávání adeptů kněžství neexistuje protekce při příjímání na semináře ani při hodnocení účastníků
Kněz se jako svobodný může plně věnovat svému poslání, aniž by se musel rozptylovat starostí o rodinu. Jeho rodina je fara a farnost k ní náležející.
Právě celibát je jedna z příčin, proč církev přetrvává téměř dva tisíce let a její vliv na dění na této planetě je nezanedbatelný.
Je jen škoda, že něco podobného neexistuje v naší zákonodárné a výkonné moci.

Se vnikem Vesmíru vznikly také podmínky pro vznik života. Život vznikl a začal se rozvíjet. Tím pádem začala i evoluce - hledání co možná nejefektivnější formy živé hmoty.
Mimochodem, člověk je sice na určitém stupni vývoje, LEČ jsou formy života na stupni vývoje, který si neumíme představit.
Evoluce má několik mocných nástrojů, které zaručují, že Život bude provázet Vesmír až do jeho konce a zároveň se bude do posledního okamžiku vyvíjet.
Prvním nástrojem je vytvoření databáze informací potřebných pro reprodukci životních forem. Zatím známe DNK, kde jsou v genech tvořící šroubovici zakódovány všechny potřebné informace.
Druhý nástroj je takzvaný gen přežití, který pomáhá organismu přizpůsobit se prostředí, v němž se nachází.
Třetí je gen stárnutí. Tento gen zajišťuje, že se forma života nestane svou početností nebezpečím nejen pro okolí, ale i sama sobě. Tento gen zajišťuje, že starší, třebaže méně dokonalí jedinci uvolní místo těm dokonalejším, čímž je zajištěn vývoj druhu a jeho nepřemnožení. A to nejen druhu,ale také Života jako takového.
Čtvrtý nástroj je soustava genů zajišťující imunitu. Tento nástroj se spustí, když se forma života přemnoží, vývoj se dostane do slepé uličky, nebo se stane nebezpečím pro okolní prostor. Pak se sníží imunita vůči všudypřítomné nejstarší formě života - viru a bakterii. Poté jsou počty jedinců zregulovány na únosnou míru, nebo forma zanikne.
Pátý nástroj je agresivita vůči jedincům vlastního druhu.
Šestý je neplodnost.
Sedmý je degenerace. Je jedno, zda jedinci zvětšují svou velikost nad únosnou míru, či naopak, nebo se u nich objevují deformace.
Osmý je obrácený směr vývoje. Jedinci následujících generací se ve vývoji namísto vpřed vrací nazpět.
Devátý je počet jedinců "povolaných k rozmnožování" . Kde jsou extrémní případy rozdílu jsou lidé a mravenci, kde u lidí jsou ve skupině páry, kdežto u mravenců (včel …) je  v komunitě  pouze jedna jednou pro vždy oplodněná "královna" a zbytek společenstva je neplodný.
Je ještě mnoho dalších nástrojů o nichž víme, a ještě více, o nichž nevíme. A příroda na lidstvo již některé použila. A záleží jen na nás, jestli svoje nástroje evoluce použije v náš prospěch, nebo bude pokračovat v nastoupeném trendu.
Otazníky kolem tunguzského meteoritu
Stalo se to ráno 30. Června 1908. Nad střední částí Sibiře se stalo něco, co dodnes nedá milovníkům spát. Nad výše zmíněnou oblastí, zvanou též Tunguzka se náhle vzplanulo nebe a obrovská tlaková vlna zpustošila tisíce kilometrů čtverečních prastaré sibiřské tundry a vlnu horkého vzduchu zaznamenali lovci kožešin stovky kilometrů od centra výbuchu. Sám výbuch nebyl jeden, ale byly to tři až čtyři po sobě jdoucí exploze a byly slyšet tisíce kilometrů daleko. Noc v Londýně se změnila v den.
První výzkumná výprava kvůli vnitropolitickým bojům a válce pronikla do oblasti Tunguzky až začátkem září 1921. Vedl ji rusý vědec L. A. Kolik. Ten po mnoha útrapách sesbíral mnoho poznatků a materiálu. Lesy se v té době již z katastrofy začínaly vzpamatovávat, ale i tak se členům výpravy naskytl úžasný a zároveň hrozivý pohled na místo katastrofy. V meteoritem vzniklých kráterech nalezli železné úlomky a kuličky, a , podle tajných záznamů i do té doby na Zemi neznámé slitiny. Byly také zaznamenány geomagnetické anomálie. Stromy a všechny zde žijící živočišné druhy vykazovaly nadměrný růst a, později zjištěné, genetické odchylky. Poválečná měření potvrdila také zvýšenou radioaktivitu.
V dubnu 1928 se na místo katastrofy vydala druhá výprava, opět pod vedením L. A. Kulikova, která ne místo dorazila 21.5.1 následujícího roku. Kulikov opět posbíral mnoho průkazného materiálu. Tímto skončily všechny meziválečné výpravy.
První poválečná výprava se uskutečnila pod vedením Kirila Pavloviče Florenského až v roce 1953.
Všechna pátrání ztěžují extrémní podmínky panující na Sibiři. Také každá výprava si vyžádala lidské oděti. Snad proto se do Tunguzky. Pávě proto výpravy za tajemnou událostí na Sibiři nejsou natolik časté a vyčerpávající aby plně osvětlily výbuch a jeho příčiny.
Na události je mnoho teorií,. Někteří vědci přikládají vinu výbuchu obrovského hejna komárů, jiní havárii UFA,  další explozi meteoritu, či komety.  Nejpravděpodobnější se jeví výbuch meteoritu, nebo komety. Nasvědčuje tomu, počet výbuchů, při kterých se těleso vlivem obrovské teploty vzniklé průletem zemskou atmosférou roztrhlo a vytvořilo několik kráterů. A nikde není psáno, že těleso nemůže obsahovat mimo jiné také radioaktivní horniny.
Za zmínku ještě stojí teorie, že vinu nese Nikola Tesla se svými pokusy v oblasti elektromagnetických silových polích. Tesla byl sice geniální fyzik, ale zdroj energie by musel být gigantický Tato teorie je jen pokus o zviditelnění osoby autora, což je obvyklý jev, pokud není vysvětlení jevu nevyvratitelně prokázáno.
Není jisté, že se toto tajemství v dohledné době vysvětlí, ale vzhledem k poměrně nedávné době jeho vzniku je reálná naděje.
či jiného hořícího zdroje. Jinak je reálné nebezpečí přenosu potíží a léčícího.